Hľadaný výraz: mark 9, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 1
| 1 A řekl jim: "Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci." 2 Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je samotné stranou na vysokou horu a proměnil se před nimi. 3 Jeho šaty se rozzářily a úplně zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. 4 A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak rozmlouvají s Ježíšem. 5 Petr na to Ježíšovi řekl: "Rabbi, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 6 Byli totiž tak vyděšení, že nevěděl, co by řekl. 7 Vtom se objevil oblak a zahalil je. Z oblaku zazněl hlas: "Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte." 8 Hned se rozhlédli, ale neviděli už u sebe nikoho než samotného Ježíše. 9 Cestou zpět z hory jim přikázal, aby nikomu neříkali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10 Nechali si to tedy pro sebe. Jen se dohadovali, co to je ‚vstát z mrtvých'. 11 Potom se ho zeptali: "Proč ale znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?" 12 On jim odpověděl: "Jistě, ‚nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví'. Co je ale psáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán. 13 Říkám vám, že Eliáš už přišel a oni mu udělali, co chtěli, jak je to o něm psáno." 14 Když potom přišel k učedníkům, uviděl kolem nich spoustu lidí a znalce Písma, jak se s nimi dohadují. 15 Jakmile ho všichni v zástupu spatřili, byli ohromeni. Běželi k němu a zdravili ho. 16 "Proč se s nimi dohadujete?" zeptal se jich Ježíš. 17 "Mistře," odpověděl mu jeden ze zástupu, "přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha. 18 Kdykoli se ho zmocní, trhá jím a on má pěnu u úst, skřípe zuby a celý ztuhne. Řekl jsem tvým učedníkům, ať toho ducha vyženou, ale nedokázali to!" 19 "Vy nevěřící pokolení!" zvolal Ježíš. "Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně." 20 A tak ho k němu přivedli. Jakmile ho chlapec uviděl, hned jím ten duch začal zmítat, až upadl a s pěnou u úst se válel po zemi. 21 Ježíš se zeptal jeho otce: "Jak dlouho se mu to děje?" "Od dětství," odpověděl. 22 "Často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zabil. Můžeš-li ale něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!" 23 "‚Můžeš-li'?" opáčil Ježíš. "Pro věřícího je možné všechno." 24 "Já věřím!" zvolal hned chlapcův otec. "Pomoz mé nevíře!" 25 Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, okřikl nečistého ducha: "Němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něj a už do něj nevcházej!" 26 A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. 27 Když ho ale Ježíš vzal za ruku a zvedl ho, vstal. 28 Jakmile přišel domů, učedníci se ho v soukromí ptali: "Proč jsme ho my nemohli vyhnat?" 29 Odpověděl jim: "Tento druh démonů nemůže vyjít jinak než skrze modlitbu." 30 Pak odtud odešli. Procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. 31 Učil totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán do lidských rukou, zabijí ho a třetího dne po svém zabití vstane z mrtvých." 32 Oni ta slova nechápali, ale báli se ho zeptat. 33 Když přišel domů do Kafarnaum, ptal se jich: "O čem jste se to cestou dohadovali?" 34 Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou hádali, kdo z nich je největší. 35 Posadil se tedy, zavolal těch Dvanáct k sobě a řekl jim: "Chce-li někdo být první, ať je poslední ze všech a služebník všech." 36 Vzal dítě a postavil je uprostřed. Potom je vzal do náručí se slovy: 37 "Kdokoli přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, nepřijímá mne, ale Toho, který mě poslal." 38 "Mistře," řekl mu na to Jan, "viděli jsme jednoho, který nechodí s námi, jak ve tvém jménu vymítá démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože nechodí s námi." 39 "Nebraňte mu!" odpověděl Ježíš. "Nikdo nemůže vykonat zázrak v mém jménu a hned nato o mně mluvit zle. 40 Kdo není proti nám, je s námi. 41 Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu. 42 Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře. 43 [44] Kdyby tě sváděla tvá ruka, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít zmrzačený do života, než jít s oběma rukama do pekla, do toho neuhasitelného ohně. 45 [46] A kdyby tě sváděla tvá noha, usekni ji. Je pro tebe lepší vejít chromý do života, než být s oběma nohama uvržen do pekla. 47 A kdyby tě svádělo tvé oko, zahoď je. Je pro tebe lepší vejít jednooký do Božího království, než být s oběma očima uvržen do pekla, 48 kde ‚jejich červ nehyne a oheň nehasne'. 49 Každý totiž bude solen ohněm. 50 Sůl je dobrá. Kdyby ale sůl přestala být slaná, čím ji osolíte? Mějte v sobě sůl a žijte spolu v pokoji." |
